Most - Oficiální web města

Pomoc je založena především na sociální práci, přičemž každý občan má nárok na poskytnutí základního sociálního poradenství směřujícího k odstranění hmotné nouze. Hlavním cílem je motivovat občany k aktivnímu hledání zaměstnání a k přijetí i méně placené práce. Ti, kteří se snaží hledat zaměstnání, spolupracují s orgánem pomoci v hmotné nouzi a skutečně projevují snahu zvýšit si příjem prací, jsou při čerpání sociálních dávek zvýhodněni.

Životní minimum je jednosložkové a nepokrývá výdaje na bydlení. Životní minimum představuje minimální hranici peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Částky životního minima, potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, jsou odstupňovány podle pořadí osob v domácnosti a u nezaopatřených dětí ještě i podle věku.

Část životního minima, vyjadřující náklady na bydlení, je z životního minima vyloučena. Náklady na bydlení řeší jednak dávka státní sociální podpory – příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení – dávka systému pomoci v hmotné nouzi.

Existenční minimum je minimální hranicí příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.

Částky životního a existenčního minima:

Částka životního minima jednotlivce činí 3 126 Kč měsíčně. Za jednotlivce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která není společně posuzována s jinými osobami.

Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí 2 880 Kč měsíčně.

Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně:

            a) 2 600 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem,

            b) 2 250 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku,

            c) 1 960 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku,

            d) 1 600 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.

Částka existenčního minima osoby činí 2 020 Kč měsíčně. 

Společně posuzované osoby

Společně posuzovanými osobami  jsou:

a) rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,

b) manželé,

c) rodiče a

1.    nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené,

2.    zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami podle písmene (např. s manželem - manželkou, druhem – družkou či partnerem – partnerkou)

d) jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, které písemně prohlásí, že spolu trvale nežijí
a společně neuhrazují náklady na své potřeby

Orgán pomoci v hmotné nouzi může v případech hodných zvláštního zřetele z okruhu společně posuzovaných osob vyloučit na žádost žadatele o dávku tu osobu, u které žadatel prokáže, že společně s ním neužívá byt a společně s ním se nepodílí na úhradě nákladů společných potřeb.

Dávky ze systému pomoci v hmotné nouzi

1) Příspěvek na živobytí

Nárok na příspěvek na živobytí má (při splnění všech ostatních podmínek) osoba v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí.

Výše příspěvku na živobytí činí, není-li dále stanoveno jinak, za kalendářní měsíc rozdíl mezi

a) částkou živobytí osoby a příjmem osoby, není-li osoba společně posuzována s jinými osobami,

b) částkou živobytí společně posuzovaných osob a příjmem společně posuzovaných osob.

2) Doplatek na bydlení

Nárok na doplatek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt, jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení byl jeho příjem nižší než částka živobytí.

Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí a nárok na příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory.

Za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení – např. v ubytovnách. Doplatek na bydlení lze poskytnout pouze tehdy, jestliže osoba užívá byt, jehož je vlastníkem nebo nájemcem, v obci, v níž je hlášena k pobytu.

Nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud osoba bez vážného důvodu odmítne možnost levnějšího přiměřeného bydlení o které je povinna požádat obec, v níž má trvalý pobyt. Tuto povinnost nemají osoby starší 70 let, osoby obývající byt zvláštního určení, byt v domech zvláštního určení a byt, na jehož úpravu byl poskytnut příspěvek.

Mimořádná okamžitá pomoc

Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu:

• kterou postihne vážná mimořádná událost a její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami; vážnou mimořádnou událostí se rozumí zejména živelní pohroma (například povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie
• výše mimořádné okamžité pomoci se stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby až do patnáctinásobku částky životního minima jednotlivce (tj. 46890,- Kč)
• která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky

a) k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu – v těchto případech se může výše mimořádné okamžité pomoci stanovit až do výše jednorázového výdaje

b) na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby a na základní vybavení domácnosti a odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte – v těchto případech se výše mimořádné okamžité pomoci může stanovit až do výše nákladů, s tím, že součet dávek poskytnutých podle tohoto ustanovení nesmí v rámci kalendářního roku překročit desetinásobek životního minima jednotlivce (tj. 31260,- Kč)

Společná ustanovení o dávkách

Nedosahují-li příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.

Příspěvek na živobytí se poskytuje v peněžní nebo věcné formě, popřípadě v obou těchto formách. Ve věcné formě se příspěvek na živobytí poskytne, pokud je zjevné, že by příjemce nevyužil dávku k účelu, ke kterému je určena.

Doplatek na bydlení se poskytuje v peněžní formě. Doplatek na bydlení lze použít bez souhlasu příjemce k přímé úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlením, a to tak, že plátce doplatku jej poukazuje pronajimateli nebo poskytovateli služeb.

Příspěvek na živobytí se vyplácí v kalendářním měsíci, na který náleží, v pravidelných měsíčních lhůtách určených plátcem příspěvku.

Doplatek na bydlení se vyplácí měsíčně po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží, nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce.

Dávka se vyplácí v české měně v hotovosti u plátce, poštovní poukázkou, převodem na účet určený žadatelem, formou poukázky na hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální služby, prostřednictvím poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě, nebo přímou úhradou částek, k jejichž úhradě je příjemce nebo osoba společně posuzovaná v hmotné nouzi zavázána.

Způsob výplaty určuje plátce dávky.

Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi jsou na základě souhlasu žadatele o dávku, příjemce dávky a osob společně posuzovaných, oprávněni v souvislosti s plněním úkolů vstupovat do obydlí, v němž tyto osoby žijí, a to s cílem provádět sociální šetření. Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi konají tuto činnost na základě zvláštního oprávnění.

Pokud žadatel o dávku, příjemce dávky nebo osoba společně posuzovaná tím, že nedají souhlas se vstupem do obydlí, znemožní provedení sociálního šetření k ověření skutečností rozhodných pro nárok na dávku nebo její výši, může jim být žádost o dávku zamítnuta nebo dávka odejmuta, popřípadě snížena její výše.